Barvení přírodními materiály
Stránka je ve výstavbě, bude postupně doplněna a aktualizována
Původně jsem vlastně měla v plánu barvení speciálními barvami na vlnu, případně barvami typu DUHA a Iberia. Jenže se to nějak zvrtlo ve chvíli, kdy jsem si víceméně pro zajímavost zkusila využití rostlinných barviv. Vzápětí jsem mu naprosto propadla, a tak jsem se k syntetickým barvám zatím ani nedostala :-) Tohle tvrzení už není tak docela pravda, jak zjistíte, když navštívíte stránku o barvení chemickými barvivy :-)
Léto je pro experimenty s přírodními barvami nejvhodnější období - většina rostlin, které se pro barvířské účely hodí, je právě v květu a když zrovna odkvete jeden druh, určitě se už připravuje ke květu další.
Příjemně mě překvapila jasnost a výraznost barev, v některých případech jsou odstíny tak syté, že jsou k nerozeznání od barev, kterých bylo dosaženo chemickou cestou. Barvení má ale samozřejmě svá omezení - je poměrně snadné získat odstíny žluté, zelené, hnědé, případně oranžové. Na sytě červenou, modrou nebo fialovou barvu ale raději zapomeňte. Ono to mělo své opodstatnění, že byly ve středověku tyto barvy vyhrazené pro krále a nejvyšší církevní představitele. Z běžně dostupných přírodních surovin je totiž nezískáte. Plody ostružiníku, borůvky, sytě fialové květy slézových růží...to vše vypadá lákavě, ale barviva, získaná z plodů, mají minimální trvanlivost, vyblednou již za pár dnů a barviva z květů zase nelze extrahovat. Pokud se však s tímhle omezením smíříte, otevírá se před vámi spousta možností experimentovat a hrát si s těmi odstíny, které nám příroda nabízí.
Co potřebujete (začátečníci): nerezový nebo smaltovaný hrnec cca 5l (vyhrazený pouze pro tento účel, některé rostliny jsou jedovaté a totéž platí pro mořidla, pokud je budete používat!). Hrnec je jediná skutečně nezbytná rekvizita. Doplnit ho můžete o rukavice pro manipulaci, dřevěnou nebo nerez tyčku pro míchání (používám starou zlomenou vařečku) a kuchyňské váhy, pokud na to budete chtít jít vědecky. Dále potřebujete vařič. Tolerantní rodinu. Místo na sušení obarvené příze. A náladu experimentovat, protože i při nejpřesnějším dodržení postupu a ingrediencí se výsledná barva může nakonec lišit kus od kusu, protože závisí i na materiálu, na konkrétní rostlině, kterou jste použili atd. atp., v čem je pro mě právě neodolatelné kouzlo tohoto způsobu barvení.
Co potřebujete (pokročilí):jednoho dne velmi pravděpodobně zjistíte, že už vás rostliny, které barví i bez přidání mořidel, neuspokojují a dostanete chuť pustit se do nových končin. K tomuto kroku budete potřebovat dokoupit mořidla. Na drtivou většinu rostlin a odstínů vám postačí tři: kamenec (síran hlinito-draselný), modrá skalice (síran měďnatý) a zelená skalice (síran železnatý). Všechny tři byste měli dostat v prodejnách barvy-laky-drogerie, pro Pražáky mohu doporučit drogerii ve Zlatnické ulici, která je prodává na váhu a nemusíte tudíž pro malý experiment kupovat rovnou kilové balení.
Základní postup:
až na výjimky můžete při barvení použít tento univerzální postup: rostlinný
materiál nařežeme nebo nastříháme na drobné kousky, vsypeme do hrnce a zalejeme
vodou (zalévám horkou vodou, která ho rovnou spaří a tím zmenší jeho objem, ale
stejně tak můžete dolít vodou studenou a zahřát postupně). Necháme přejít varem,
odstavíme z vařiče a necháme vychladnout na pokojou teplotu.
Potom scedíme rostlinné části (můžeme
je v roztoku nechat, ale pak je budeme pracně vybírat z obarvené příze) a do
roztoku opatrně ponoříme předem namočené a jemně
vymačkané česané rouno nebo přízi. Přesvědčíme se, že je kompletně pod hladinou
a necháme v roztoku stát - podle intenzity požadované barvy je doba barvení od
desítek minut, přes 2-3 hodiny až po "do druhého dne".
V některých publikacích doporučují roztok po vložení příze znovu opatrně zahřívat až k téměř k bodu varu. Možné to je, v případě vlny musíme dát pozor na to, abychom zahřívali opravdu povlovně, jinak vlna může zplstnatět. Zahřátím získáme v některých případech tmavší a sytější barvy (cibule), jindy jsem nepozorovala ve výsledném odstínu žádný rozdíl (ořech).
Při barvení rostlinných vláken (bavlna, len) přidáme do barvící lázně sodu, při barvení živočišných vláken (vlna) ocet, aby se barva stabilizovala.
Po vyjmutí z barvící lázně přízi ve vlažné vodě mácháme tak dlouho, až nepouští barvu. U vlny opět pozor, aby nezplstnatěla, do máchací lázně ji jen opatrně ponoříme a prsty ji jemně "žďucháme", rozhodně ji netřeme a nemneme v rukách. Vlna nesmí projít teplotním šokem, proto musejí být všechny máchací lázně vlažné, nesmí se střídat teplá a studená voda.
Mořidla můžeme buď přidat přímo do barvící lázně - přidávám cca 2 kávové lžičky na 4 l vody, ale s množstvím lze experimentovat a tím ovlivňovat výsledný odstín. Stejnoměrnějšího a trvanlivějšího výsledku dosáhneme, když vlnu/přízi namoříme před barvením. V tom případě mořidlo rozpustíme ve vodě, vložíme vlnu, zahřejeme zvolna k bodu varu a poté necháme opět vychladnout. Takto namořenou přízi můžeme klidně uskladnit a obarvit kdykoli později.
ROSTLINY A PŘÍRODNÍ SUROVINY, BARVÍCÍ BEZ PŘIDÁNÍ MOŘIDEL
Ořešák vlašský – barví listy, celé nezralé ořechy i zelené slupky zralých ořechů. Barví silně, bez mořidel, jak určitě vědí všichni, kdo zelené slupky z ořechů loupali :-) Podle množství a čerstvosti suroviny a doby, po kterou necháme přízi louhovat, dostaneme různé odstíny světle až tmavohnědé barvy. Pokud přízi namoříme kamencem nebo přidáme kamenec do barvící lázně, odstín se projasní na zlatohnědou.
Kurkuma – koření z obchodu, stačí cca 2 kávové lžičky do 5 l barvící lázně. Barví sytě a intenzivně teplou žlutou barvou.
Cibulové slupky – stejně jako vajíčka se dá slupkami obarvit vlna. Podle množství dosáhneme žluté, žlutooranžové, terakota nebo světle hnědé barvy. Přidání kamence barvu opět zvýrazní na zlatožlutou nebo jasně terakota.
Třezalka tečkovaná – po projití varem ihned scedíme, aby dál nepokračovalo louhování. Bez použití mořidel obarví první várku příze na světlou zelenou. Když vrátíme do roztoku rostlinné části a necháme dál louhovat přes noc, obarví roztok druhou várku na hnědofialový odstín. Tato barva ale špatně chytá na vlnu, zato dobře barví rostlinné materiály jako je bavlna a len. S použitím kamence jako mořidla bude první várka žlutá, druhá hnědočervená.
ROSTLINY A PŘÍRODNÍ SUROVINY, BARVÍCÍ S POMOCÍ MOŘIDEL
Svízel syřišťový - kvetoucí nať barví s přídavkem zelené skalice na stříbrozeleno, s přídavkem modré skalice na zeleno.
Vratič - běžný plevel, kterého je v létě spousta, barví (kvetoucí nať) s modrou skalicí na překrásné odstíny světlounce zelené
Zlatobýl kanadský - i téhle rostliny je hlavně ve středních Čechách všude plno. Kvetoucí nať barví s kamencem na světle zeleno, žlutozeleno a žluto (podle toho, jak dlouho necháme přízi v nálevu, je barva žlutější)
Kručinka barvířská - stará barvířská rostlina, žlutě kvetoucí keř, barví s přídavkem kamence na krásný citrónově žlutý odstín (světlejší než kurkuma)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
