|
Pletací stroje Na trhu jsou dnes vysoce sofistikované a složité pletací stroje, vlastně spíš stolní počítače se schopností plést :-), ale mnohé z nás mají dosud někde pod pohovkou, na půdě nebo ve sklepě pár desítek let starou Dopletu. I když jsou to stroje stařičké, většina z nich je dosud plně funkční a s trochou trpělivosti je můžeme uvést do provozu a využít pro pletení šál, rovných dílů na dnes tak moderní ponča anebo, když se do toho opravdu pustíme, k pletení tvarovaného oblečení, jako jsou svetry a halenky. Zatím nabízím pouze návod a pár tipů k použití jednolůžkové Doplety, toho nejjednoduššího typu, který byl na trhu. Pokud se do budoucna dostanu i k dalším druhům pletacích strojů, samozřejmě je na stránky přidám. Takže.....DOPLETA. Má své nevýhody - zapomeňte na silnější příze, Dopleta se hodí prakticky výhradně pro pletení z tenkých, nechlupatých přízí. Velikost oček diktuje max. tloušťku příze, "neošidíme" ji ani tím, když oka nahodíme ob jeden háček, takže pletení má své limity. Na druhou stranu se na ní úžasně plete např. z populárních ponožkových přízí typu UNIPO nebo Sportivo a podobných, jejichž tloušťka je ideální. Ofocený návod na použití jednolůžkové Doplety 180 (hodí se i na jiné jednolůžkové Doplety) si můžete stáhnout tady (většina souborů je v .pdf formátu, takže potřebujete k jejich otevření Acrobat Reader. Pokud jej nemáte, dá se snadno a zdrama stáhnout na internetu). Praktické tipy z mého experimentování se strojem: Řadič hustoty vždy nařiďte na nejřidší hustotu (obvykle nejvyšší číslo, podle typu stroje to může být 5, 6, 12 nebo jiné). Ona bude pletenina i tak hodně pevná, jemnější hustota by se hodila snad leda pro pletení z nitě na šití :-) První řada - přejíždějte opravdu hodně pomalu, ale neděste se, když to jde trochu ztěžka. Další řady půjdou lehčeji (i když zase ne tak lehce, jak by bylo ideální. Je to docela zabíračka a nepřirozený pohyb, takže vás budou po půlhodině pletení zaručeně dost bolet ruce a předloktí). Hlavním problémem bývá padání příze z krajových ok. Doporučuji jednou přejet jezdcem přes jehly opravdu hodně pomalu a sledovat, jaký pohyb vlastně jehla s očkem vykonává a kam musí příze zapadnout. Když je to jasné, stačí být u krajových ok pozornější a než se rozjedete jezdcem přes jehly, mrknout, jestli leží příze správně a případně jí trochu pomoci. Je potřeba dávat také pozor, jestli po dojetí řady neleží příze přes pár následujících jehel. Když ji tam takhle zapomeneme, může se nám v další řadě na tyhle jehly navléknout a pletenina se jaksi samovolně rozšíří o několik ok, dřív než se nadějeme.
|
