Angorští králíci
Chov angorských králíků je šikovný způsob, jak si zajistit zdroj jedné z nejjemnějších surovin pro předení – angory.
Občas se termín “angora” chybně používá k označení vlny z ovcí nebo koz (svádí k tomu název angorská koza – ta ale poskytuje mohér, nikoli angoru). Správně by tedy měl být tento název vyhrazen pro jemňounkou vatičku, kterou získáte z přítulných králíků.
Králíci se “sklízejí” vždy jednou za tři měsíce. V tomto intervalu u nich nastává línání, které poznáte podle toho, že je jemným tahem můžete začít “vycupovávat”. Králíkům to nijak nevadí a neubližuje, naopak, je to přirozený proces obnovy srsti. Chlupy není třeba prát ani česat, je možné je rovnou spřádat. Dokonce je technicky možné mít králíka na klíně, jemně z něj vytahovat chloupky a rovnou je příst. Další tři měsíce pak trvá, než se chloupky opět obnoví.
Vlnu je možné stříhat nebo vyčesávat, ale ruční vytahování je nejšetrnější a nejpříjemnější způsob, co může být lepší pro relaxaci, než si vískat králíka :-)
Co se kvality týká, je angora sedmkrát teplejší než ovčí vlna, má vynikající izolační schopnosti a je po všech stránkách měkkoučká a nádherná. Je ale také hodně jemná, takže pro větší trvanlivost se při spřádání přidává k vlně, jinak by se pletenina rychle prošoupala a zřídla.
Nevýhodou je samozřejmě relativně malé množství, které se z jednoho králíka získá. Při jedné "sklizni" se získá zhruba 200 - 300 g chlupů, z nichž je zhruba 50 - 100g vysoce kvalitních.
Ovce, koza nebo dokonce lama se do běžného bytu nebo rodinného domku, bohužel, nevejdou, ale králík nebo dva, to je jiná! Pokud vás děti uháněji o domácího mazlíčka, můžete tak dokonce zabít dvě mouchy jednou ranou. Mazlíček pro děti, angora pro přadlenku.