Home
Nahoru

Staré krásné kolovrátky

Ani nevím, jak se to stalo, ale teprve když jsem rozbalovala čtvrtý starý kolovrátek, uvědomila jsem si starou pravdu - když máte jeden předmět, je to náhoda. Dva jsou prostě dva, ale tři, to už je sbírka. Prostě jsem starým kolovrátkům propadla.

Naštěstí jsem zabrzdila dřív, než by nás kolovrátky vystěhovaly z domku, ale přece jen se mi jich postupně doma sešlo sedm. Takové pohádkové číslo. Každý je jiný (snažila jsem se získat typy, které ještě nemám nebo které jsou něčím originální a zajímavé) a každý má svou osobnost.

Většina z nich, jak je pro naše oblasti typické, jsou kolovrátky určené pro spřádání lnu. Vlna se na nich dá zpracovávat také, ale jen tenké vlákno a kovová křídla, která jsou pochopitelně často trochu zkorodovaná (holt nikdo nemládneme), mají tendenci jemná vlněná vlákna řezat. Postupně je proto jemně obrušuji a ohlazuji a čas od času dám každému příležitost si trochu zapříst. Vždycky mi bylo líto, když byl nějaký krásný starý předmět připravený o příležitosti být používaný k tomu účelu, ke kterému byl vyrobený.

Pokochejte se taky tou krásou:

skupinové foto :-)	pyšný krasavec	nepřipomíná vám to paroží jelena devateráka?	háčky jsou dobrá zpráva, hodí se pro spřádání vlny	tahle křídla mají otvory, do kterých se přepichuje jeden háček (originálně dřevěný, nahradila jsem ho ale z nouze kovovým)
a tady jsou křídla kovová - "lněná"	hodně zanedbaný "horizontální" stařeček (ale zato i s přeslicí, na kterou se namotával len)	postupně ho jemně rekonstruuji, tady je vidět kousek kola v půlce povrchové úpravy. Však on jednou prokoukne!	A tady zase vertikální, jak ho známe z pohádek	krásný kompletní lněný kolovrátek
a jeho křehčí verze s jemným kolem	opět vertikální, tenkokrát v masivnější verzi	a do třetice podobný typ	drobeček, nejmenší ze všech, ale plně funkční a "vlněný"	s láskou omalovaný
a dokonce i s letopočtem - 1863 (z konce 19. století pochází naprostá většina kolovrátků, které se u nás dnes seženou na půdách a na internetu)

 

Co dělat, pokud i vy narazíte na půdě, v bazaru nebo někde na internetu na starý kolovrátek a podlehnete jeho šarmu? Pokud ho nechcete mít jen vystavený, ale také ho používat, je samozřejmě nejdůležitější zjistit, jestli je kompletní a jestli jsou všechny součásti funkční. Kolo a šlapadlo bývají obvykle v pořádku - přece jen jsou to masivnější součásti, i když kolo může být někdy prasklé, dá se snadno opravit trochou lepidla, případně tmelu, podle rozsahu pukliny.

Největší problém bývá s chybějícím vřetenem, polámanými křídly (no ano, kolovrátky a andělé toho mají hodně společného :-) a také s cívkami. U většiny starých kolovrátků je velké štěstí, když najdeme jednu cívku, což je na předení trochu málo (příze se pak musí převíjet na špulky apod. a to je zdlouhavá otrava).

Pokud si nejste jistí, jestli je kolovrátek, který jste našli nebo se vám líbí, kompletní a funkční, zkuste mi poslat mailem detailní fotografie. Když budu umět, poradím! Oni si ti stařečci trochu péče zaslouží, málokterý užitkový předmět je tak krásný, jako starý kolovrátek.