Příběh klubíčka
Dlouho jsem si nebyla jistá, jestli koupě česačky byla opravdu tak dobrý
nápad. Byla přece jen hodně drahá, vlastní surové rouno tam moc nezpracovávám,
od té doby co jsou snadno k dostání česance....a pak jsem objevila kouzlo
míchání barev a materiálů a byla jsem ztracená.
Tohle je ale jen malý příběh znovuzrození klubíčka.
Začala to jako černý jemný česanec. Kterého mám 10 kg. Neptejte se mě proč
:-)
Jenže co s tolika černé příze, že. Zkusila jsem použít odbarvovač na vlnu a
výsledkem byla....no jak bych to řekla. Já mám opravdu moc ráda zelenou, ale ta
maskáčoidní podivnost, která vznikla se fakt nedala na nic použít. Až mi jí bylo
líto, jak je ošklivá.
Náhodou jsem si ale vzpomněla, že mám někde zbyteček fialově nabarvené alpaky.
Copak to udělá, když je sčešu s tou zeleňuchou dohromady?
Zázrak! Tak překrásnou barevnou kombinaci se mi ještě nepovedlo vytvořit. No
posuďte sami...skotské vřesoviště hadr, že jo? A co teprve spředená. Tak teď jen
dumám, co vzácného a krásného z té příze vytvořit. Mám k ní respekt. Prošla
metamorfózou jako ošklivá housenka tropického motýla.
|