Vřetýnko
Vřetýnko, vřeteno, vřetánko...variant názvu pro tuhle prostou věcičku je spousta. Po dlouhá staletí se používala pro ruční spřádání lnu i vlny a poslouží i vám, zejména když se nechcete předení věnovat intenzivně a stačí vám tu a tam troška ručně spředené příze pro radost.
Předení je pochopitelně pomalejší než na kolovratu - zdržuje hlavně nutnost častého navíjení úseku upředené příze na tyčku vřetánka, naproti tomu výrobní náklady jsou zanedbatelné a zvlášť pro začátečníka je rychlost - nebo spíš pomalost - vřetánka docela vítaná.
Pokud se rozhodnete pustit do samovýroby téhle šikovné pomůcky, bude vám stačit návštěva Baumaxu nebo podobného obchodu, jedno staré CDéčko a pár minut práce.
Budete potřebovat: dřevěnou tyčku o průměru zhruba 1 cm a délce 30 cm (nejspíš budou mít delší, nevadí, uříznete a budete mít materiál hned na DVĚ vřetýnka :-) , dále gumové těsnění opět o průměru 1 cm (prodávají se obvykle po 6 až 10 v balení, což opět bohatě stačí) a malý kovový pootevřený šroubovací háček (najdete je u šroubků a zase je jich v balení víc). Pokud ho doma nemáte, přihoďte ještě jedno malé vteřinové lepidlo, případně kousek smirkového papíru, když už budete chtít být OPRAVDU pečliví.
No a pak se ještě rozhodněte, které CDéčko už nebudete nikdy poslouchat (nebo kupte balení prázdných, taky už dneska stojí pár korun).
Na 30 cm tyčku nasuňte gumové těsnění a přilepte ho zhruba v 1/3 její délky. Pak navlékněte na tyčku CDéčko a přilepte ho těsnění tak, aby bylo opravdu vycentrované (jinak se bude vřeteno točit nepravidelně a to ovlivní jak kvalitu příze, tak snadnost předení). CDéčko pak zafixujte druhým těsněním (zase je lepší ho přilepit). Zbývá už jen na hranu tyčku (na delší straně) přišroubovat háček.... a víte co? Máme hotovo! Smirkovým papírem můžeme ještě tyčku malinko uhladit a hurá do předení.
|
|
|
|
|
Jak příst:
Na začátek potřebujeme kus vodícího vlákna, nejsnazší je použít kus běžné příze z obchodu. Přivážeme ji na vřetánko těsně nad CDéčko, párkrát omotáme, aby nám nesklouzla, pak ji vedeme nahoru a zahákneme v háčku. Zaháknutí chce trochu cviku, co potřebujeme je, aby ve chvíli kdy vřetánko necháme viset ve vzduchu a držíme jen volný konec příze, se nám neodmotávala, ale pěkně držela. Pokud nám to dělá potíže, můžeme si pomoci ještě šikmým zářezem pod vrcholem vřetánka, do kterého přízi zahákneme, než ji protáhneme háčkem.
Máme? Výborně, tak jdeme na předení.
Připravte si kus česance, rukou ho pěkně rozvolněte, aby se vlákna při mírném tahu snadno uvolňovala a vytahovala.Nyní vlákna PŘILOŽÍME k vodící přízi přibližně v délce 5 cm. Nepřekládáme, nenavazujeme! Přidržíme konec vodící příze i s vlákny česance jednou rukou a druhou rukou roztočíme vřetýnko (je jedno, kterým směrem, jen ten směr pak nesmíme v průběhu předení měnit, aby se nám příze nerozmotala. Vřetýnko nám hezky zatočí vlákna česance kolem vodící příze. Nyní jemně popotáhneme za česanec, abychom měli další úsek nespředených vláken, zatočíme vřetánkem....a tak dále, až je příze tak dlouhá, že už ji nemůžeme držet napnutou. (Vřetánko můžeme roztáčet ve vzduchu nebo také na zemi, jako káču).
Teď je důležité přízi navinout na vřetánko, aniž bychom ji povolili, protože pak se začne samovolně zkrucovat. Pomáhám si obvykle tím, že přízi navinu na prsty a teprve z nich na vřetánko. Na konci necháme dost dlouhý úsek upředeného vlákna, abychom ho mohli vést nahoru po vřetánku a zaháknout, jako jsme to udělali původně s vodící přízí....a jedeme znova od začátku.
Tímhle způsobem upředeme jednoduché vlákno tzv. single. To pak musíme buď zafixovat v páře či horké vodě a napnuté nechat uschnout nebo ho musíme seskat s druhým vláknem (točíme v opačném směru), aby se příze nerozmotávala.
Hezké video předení na vřetánku najdete TADY.